TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM
Lipník nad Bečvou

Vyhledávání

Dnes je 25.07.2016
Svátek slaví Jakub

Menu, přímé odkazy, vyhledávání, přihlašování

Začátek HTML stránky

Zámek, zámecký park, střešní zahrada

V době, kdy lipenské panství patřilo Bruntálským z Vrbna (16. století), šlechtické rody opouštěly hrady a budovaly si nová zámecká sídla na přístupnějších místech. Myšlenkou vybudování nového správního centra panství v Lipníku nad Bečvou se zabýval již Hynek st. Bruntálský z Vrbna. Svoji stavební aktivitu však předtím soustředil na dokončení přestavby hradního paláce na Helfštýně. Pro nový zámek ve městě odkoupil v roce 1596 několik předměstských gruntů v těsném sousedství Bratrského sboru. Protože však záhy zemřel, stavbu zámku realizoval až jeho syn Jiří Bruntálský z Vrbna, a to do roku 1609.

Kromě zámku v Lipníku byl rod Bruntálských z Vrbna na přelomu 16. a 17. století také iniciátorem významných přestaveb zámků v Bruntále a Branné. Protože tyto stavby mají řadu společných formálních znaků, je pravděpodobné, že byly provedeny stejným okruhem vlašských i slezských řemeslníků, které si stavebníci najímali z vlašských zedníků a kameníků, usazených jak v Lipníku, tak i působících na rodových stavbách ve Slezsku. Podle dochovaných konstrukcí lze soudit, že zámek zcela jistě navrhl některý z vlašských zednických mistrů, což dokládá použitý typ kleneb s lunetami zdobenými charakteristickou ornamentální štukovou výzdobou. O italském původu lipenského zámku svědčí i konstrukce schodiště, vtaženého do interiéru stavby. Podle dosud známých pramenů však nelze žádného z italských řemeslníků konkrétně ztotožnit s autorem lipenského zámku. Také v pramenech důsledně uváděný titul "Baumeister" u jména Pietra Valmandria proto zcela jistě nestačí a musíme se spokojit s tím, že autorství zámku zůstává zatím otevřeno.

Další stavební aktivitu v areálu zámku i ve městě ukončila politická angažovanost majitele panství ve stavovském povstání, po jehož porážce na Bílé hoře v r. 1620 byl Jiří Bruntálský z Vrbna uvězněn a zemřel ve vězení. Jeho majetek propadlý konfiskaci byl postoupen r. 1622 kardinálu Františku Dietrichštejnovi. Na lipenský zámek byly v roce 1626 přeneseny z Helfštýna panské vrchnostenské úřady, sousední bratrský sbor byl v roce 1634 předán piaristům.

Renesanční zámek byl vybudován jako patrový s dvoutraktovou dispozicí. Dvouramenné schodiště bylo umístěno vedle průjezdu a vstupovalo se na něj z velké haly s vjezdem do dvora. Nejpozději na konci 17. století měl zámek také druhé patro. Pozůstatky sgrafitové výzdoby jsou i po rekonstrukci fasády v roce 2003 ponechány na ukázku vedle vchodu mezi zámkem a kostelem sv. Františka Serafinského.

Za pánů z Dietrichštejna, kteří panství vlastnili po přímé linii až do roku 1858, si zámek, v němž bylo sídlo vrchnostenské správy, v podstatě zachoval svoji renesanční podobu. K radikální historizující novoklasicistní přestavbě zámku a přilehlých hospodářských křídel došlo až v 60. letech 19. století. Zámek dostal poměrně kvalitní novoklasicistní fasádu. V souladu s dobovými historizujícími estetickými názory byla upravena i obě boční křídla. Autorem přestavby byl stavitel Josef Zürk. Několik jím v Lipníku podepsaných plánů z roku 1863 je dochováno v archivu lipenského velkostatku v Janovicích.

Dnes zámek slouží jako sídlo Městského úřadu v Lipníku nad Bečvou.

 

Západní křídlo zámku - "Konírna"

Názory na časové určení vzniku hospodářských křídel zámku se dle jednotlivých historiků liší, první písemná zmínka pochází až z konce 18. století. Dle zachované ikonografie lze však předpokládat, že hospodářské budovy vznikly současně s výstavbou hlavní zámecké budovy nebo velmi krátce po ní. V nově zrekonstruovaném západním dvorním křídle se původně nacházely stáje pro koně, kočárovny a byty kočích. Odtud tedy pochází název rekonstruovaného objektu - Konírna.
Ve 2. polovině 20. století byly na zámku provedeny četné degradující stavební zásahy a prostory sloužily například jako sklady či dílny.

V období od března 2009 do dubna 2010 bylo v Lipníku nad Bečvou za přispění prostředků z Regionálního operačního programu Střední Morava západní křídlo zámku rekonstruováno. Rekonstrukcí vznikla nová výstavní síň a společenský sál.

Součástí objektu je stylová kavárna, v níž Vám posezení u šálku kávy zpříjemní pohled na zámecký areál a zahradu, která nabízí zajímavou podívanou v každém ročním období.  V galerii Konírna jsou pořádány pravidelné výstavy. Citlivě upravený prostor industriálního rázu je vybaven kvalitním galerijním mobiliářem a skýtá výborné podmínky pro špičkové expozice. Společenský sál s kapacitou cca 50 osob slouží ke slavnostním účelům i k pořádání komorních kulturně-vzdělávacích akcí a výstav.

 

Střešní zahrada

Podle projektu stavitele Zürka vznikla i technicky zajímavá a dodnes originální úprava terasy na střeše bývalých stájí západního dvorního křídla – přeměna v zahradu, propojenou pomocí můstku s bývalým salónkem v jihozápadním nároží zámku. V době svého vzniku byla první střešní zahradou v zemích na sever od Alp. První návrhy této zahrady jsou spojeny právě se stavitelem Josefem Zürkem a zahradníkem Ferdinandem Wenzlem. V letech 1910 - 1911 byla vybudována současná střešní terasa podle projektu firmy Ed. Asta z Opavy, dnes po komplexní rekonstrukci. Střešní zahrada je otevřena pro veřejnost od 1. dubna do 31. října denně mimo pondělí, v úterý - pátek od 10 do 17 hodin, v sobotu a neděli od 9 do 18 hodin. V případě, že intenzivně prší, není možné na střešní zahradu vstupovat, ale je možné si ji prohlédnout z přístupového schodiště.

 

Zámecký park

Na nádvoří si můžete všimnout, že zámek je obklopen nádherným zámeckým parkem. Byl založen v polovině 17. století knížetem Dietrichštejnem zprvu jako okrasná zahrada s ovocnými stromy. Vývoj parku byl ovlivněn francouzskými styly, od roku 1880 došlo ke zvětšení plochy parku a byl zaveden styl anglického parku, který je zachován až do současnosti.

 

 

Základní kompozice je postavena na prosté kráse jednotlivých stromů na zelené ploše trávníků. Některé stromy pocházejí ještě z dob založení parku – např. neobyčejně vzrostlá převislá forma buku lesního, strom zvaný „Opičák“.

 

 

 

 

 

Pramen: stavebně historický průzkum zámku autorů Karla Žůrka a Leoše Mlčáka

 

Naposledy aktualizoval: Březovská

Kalendář akcí

POČASÍ

Počasí na nejbližší dny

25.07.2016
Polojasno
 26/30°C
 19/15°C
26.07.2016
Polojasno
 25/29°C
 18/14°C
27.07.2016
Bouřka
 24/28°C
 18/14°C

WEBKAMERA

Pohled z webkamery

TURISTICKÝ INFORMAČNÍ PORTÁL OLOMOUCKÉHO KRAJE
SDRUŽENÍ CESTOVNÍHO RUCHU STŘEDNÍ MORAVA
KUDY Z NUDY
TURISTIK.CZ
CYKLISTÉ VÍTÁNI – NÁRODNÍ CERTIFIKACE SLUŽEB PRO CYKLISTY
ASOCIACE TURISTICKÝCH INFORMAČNÍCH CENTER ČESKÉ REPUBLIKY
ČESKÁ CENTRÁLA CESTOVNÍHO RUCHU – CZECHTOURISM
VYHLEDÁVÁNÍ DOPRAVNÍHO SPOJENÍ

Patička (Konec obsahové části)

Začátek HTML stránky
TURISTICKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM | Autorizovaná oblast | Webmaster | RSS | Nahoru